Epilog

Epilog – vítězná rekatolizace

Ukončení válečného konfliktu a uzavření vestfálského míru v roce 1648 definitivně potvrdilo směřování nábožensko-politického vývoje zahájeného po bitvě na Bílé hoře. Třicet let rekatolizační politiky habsburských panovníků i aktivit katolické církve, které využívaly k obrácení většinově protestantského obyvatelstva celé spektrum metod od zjevně nátlakových až po misijní činnost založenou na vzdělávání a výchově, zanechalo v městech pražských již většinou katolické obyvatelstvo. Otázkou zůstává, jak pevná byla katolická víra masy konvertitů, kteří k ní přistupovali za podmínky vnucené volby mezi katolickou konverzí nebo uchováním protestantské konfese, ovšem v emigraci. Až do osmdesátých let 17. století sledujeme kauzy heretiků – formálních katolíků, kteří jednotlivě i ve skupinách praktikovali protestantské konfese, scházeli se k četbě zakázané protestantské náboženské literatury, či dokonce poskytovali azyl predikantům z luteránského Saska. O formálnosti víry některých pražských katolíků svědčily i jejich privátní knihovny. Ještě ve druhé polovině 17. století v nich bylo možno nalézt celé spektrum zakázané, většinou starší protestantské literatury. Náboženská situace v městech pražských se definitivně změnila v devadesátých letech, generace Pražanů narozených v době pobělohorské definitivně ztratily aktivní vazbu na protestantskou (husitskou, českobratrskou či luterskou) víru svých předků a většinou i zájem o ni.

Ferdinand III. nařizuje obyvatelům Království českého, kteří dosud nepřestoupili ke katolické víře, aby tak neprodleně učinili. Vrchnostem přikazuje dbát na dodržování všech nařízení vydaných v této záležitosti, 4. 5. 1651, AMP, Sbírka soudobé dokumentace do roku 1989, inv. č. 52, kart. 52 Patent reaguje na přetrvávající problémy v Českém království se skupinou protestantského obyvatelstva, která ještě počátkem padesátých let odmítala povinnou katolickou konverzi. — Ferdinand III. nařizuje obyvatelům Království českého, kteří dosud nepřestoupili ke katolické víře, aby tak neprodleně učinili. Vrchnostem přikazuje dbát na dodržování všech nařízení vydaných v této záležitosti, 4. 5. 1651, AMP, Sbírka soudobé dokumentace do roku 1989, inv. č. 52, kart. 2. Patent reaguje na přetrvávající problémy v Českém království se skupinou protestantského obyvatelstva, která ještě počátkem padesátých let odmítala povinnou katolickou konverzi.

Staroměstská a novoměstská správa řešily zajištění, uvěznění a prošetření odhalené skupiny kacířů, kteří se tajně setkávali, četli „bludné knihy“ a zpívali zakázané písně. Z nařízení místodržících měli být kacíři po vykonání zpovědi a svatého přijímání pouze napomenuti a propuštěni na svobodu, 5. 3. a 2. 4. 1686, AMP, Sbírka rukopisů, rkp. 826, kniha dekretů Nového Města pražského, 1679–1694, f. 116r–116v, 138r.
Odhalení praktikujících nekatolíků bylo v městech pražských na sklonku 17. století již výjimečné, proto i přístup zeměpanské správy k nim byl spíše benevolentní.

Prohlášení Jakuba Regla obviněného na Novém Městě z kacířství a šíření luterství. Slibuje, že po katolické konverzi a propuštění z vězení nebude vystupovat proti katolické víře. Prohlášení je zakončeno přísahou, 17. 6. 1656, AMP, Sbírka rukopisů, rkp. 84, kniha přísah Nového Města pražského, 1654–1760, f. 12r–13r.
Jakub Regl byl obviněn nejen z praktikování luterství, ale také z toho, že i když byl pouhým laikem, vystupoval jako luterský kněz. Za toto závažné provinění mu hrozil hrdelní trest.

Nabídkový katalog nakladatelství Dědictví sv. Václava, druhá polovina 17. století, NA ČR, Archiv pražského arcibiskupství (APA), C 138/4, kart. 2208.
Nakladatelství Dědictví sv. Václava, spojené s jezuitskou tiskárnou v koleji u sv. Ignáce na Novém Městě pražském, bylo zřízeno formou nadace roku 1669 novoměstskou měštkou a pekařkou Marií Šteyerovou. Pracovalo pod správou jezuitů a jeho úkolem bylo tisknout, ale také vykupovat a dále distribuovat, respektive rozdávat jazykově českou katolickou náboženskou literaturu. Iniciátorem vzniku nakladatelství byl syn zakladatelky nadace, jezuita Matěj Václav Šteyer.

Karel Škréta: Sv. Lukáš maluje Pannu Marii s Ježíškem, olej na plátně, 1661, MMP HD 15

Jan Jiří Bendl: Sv. Vít, dřevo, polychromie, po 1660, MMP HD 2.153

Jan Jiří Bendl: Sv. Zikmund, dřevo, polychromie, po 1660, MMP HD 2.154

Kasule, Čechy (?), hedvábí, výšivka dracounem a pajetkami, před 1650, MMP H 12.177

Kasule, Čechy (?), hedvábí, výšivka hedvábím a dracounem, druhá třetina 17. století, MMP H 86.465

Korunka pro sochu Panny Marie nebo Jezulátka, mistr AB, Praha – Malá Strana, stříbro, tepané, gravírované, zlacené, skleněné kameny, 1673, MMP H 28.360

Oltářní svícny z kaple Novoměstské radnice, mistr MH (?), Praha – Nové Město, cín odlévaný, rytý, 1628, MMP H 15.657, H 15.658

Svatý obrázek, neporušené tělo ct. matky Marie Elekty od Ježíše, zakladatelky kláštera bosých karmelitek u sv. Josefa na Malé Straně v Praze a uchovávané tamtéž, nesignováno, po 1670 (?), MMP H 323.235

Vera effigies (pravý obraz) sousoší Kalvárie z Karlova mostu. Dřevěný kříž s Kristem při obléhání Starého Města r. 1648 poškodili dělovou koulí Švédové. Zbyla pouze Kristova hlava, uschovaná jezuity v sousedním kostele Nejsv. Salvátora. C. Kowarz del., Puschel fec., Praha, po 1650 (?), MMP H 323.218

Zpovědní cedule, potvrzení o vykonané zpovědi u příležitosti poutní slavnosti sv. Václava od bosých augustiniánů, z kostela sv. Václava na Zderaze, Praha, vyobrazeni sv. Václav, sv. Augustin, papír, tisk, 1674, MMP H 3.473

Zpovědní cedule, potvrzení o vykonané zpovědi, u příležitosti poutní slavnosti z kostela Panny Marie Sněžné, Praha, papír, tisk, 1686, MMP H 3.474

Zpovědní cedule, potvrzení o vykonané velikonoční zpovědi, z kostela sv. Františka řádu Křížovníků s červenou hvězdou, Praha, papír, tisk, 1686, MMP H 3.475

Zpovědní cedule, potvrzení o vykonané velikonoční zpovědi, od jezuitů, z kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, Praha, papír, tisk, 1686, MMP H 3.672

>