Vyhledávání


Předbělohorská Praha

„Nemůže s věžatou Prahou se rovnat jediné město, příroda dala mu všechno, cokoli na světě jest. Bystrý žije zde lid a povětří dobré je, zdravé, pole rodí révu stejně, jako vydává klas. Císař tu se šlechtou sídlí i Múzy i velebná Themis, v jiných městech……více


Konfirmační privilegium Jakoba Baševiho von Treuenburg

Konfirmační privilegium Jakoba Baševiho von Treuenburg, 12. 4. 1628, Praha, AMP, Sbírka listin, AMP PGL I – 68b, dobový opis se dvěma erbovními miniaturami Ferdinand II. potvrzuje Jakobu Baševimu, finančníkovi a obchodníkovi, řadu výsad a současně predikát, polepšení erbu a titul dvorního žida. Židovský……více


Ferdinand III. obnovuje a potvrzuje starší privilegia pražských řezníků

Ferdinand III. obnovuje a potvrzuje starší privilegia pražských řezníků a připomíná jejich statečné chování při obraně měst pražských v době švédského obléhání, 1649, AMP, Cech řezníků Praha, inv. č. 6, pamětní kniha pražských řezníků 1569–1733, f. 10r–13v.…více


Šimon Sušický a jeho pastorci

Šimon Sušický a jeho pastorci, bratři Pavel a Jan Kutnaurovi, v rejstříku pražských členů Jednoty bratrské z roku 1607 (Muzeum Mladoboleslavska, Mladá Boleslav, Archiv Matouše Konečného, sign. A3254/Praha/O/1607)…více


Členové jednoty bratrské

V městech pražských, kde se většina obyvatel hlásila v době předbělohorské k utrakvistické konfesi, od devadesátých let 16. století početně sílila skupina příslušníků Jednoty bratrské. Před vydáním Rudolfova Majestátu roku 1609, který činnost této konfese legalizoval, čítala skupina pražských členů Jednoty 423 osob.……více


Nová doba

Hospodářské dopady Bílé Hory Několikadenní drancování pražských měst po jejich obsazení vojsky bělohorských vítězů znamenalo definitivní konec slávy a lesku „rudolfinské Prahy“. Další pohromu pro hospodářský život města představovala vlna perzekucí a trestání aktivních i pasivních účastníků stavovského povstání. Země byla v hospodářském rozvratu,……více


Město a válka

Saská okupace Prahy 1631–1632 Po porážce císařské armády protestantskými švédsko-saskými vojsky v září 1631 u Breitenfeldu u Lipska vpadla do Čech vojska saského kurfiřta vedená generálem Janem Jiřím Arnimem, provázená velkým počtem českých emigrantů. Situace byla pro obyvatelstvo bezvýchodná. Utekli představitelé státní správy……více


Emigrace a rekatolizace

Emigrace a rekatolizace Porážka stavovského povstání a intenzivní rekatolizační politika zahájily rozsáhlé, nábožensky a politicky motivované vystěhovalectví, které během třicetileté války proběhlo v několika vlnách a zasáhlo i města pražská. První emigranti odcházeli již bezprostředně po bitvě na Bílé hoře. Jednalo se většinou o aktivní a významné účastníky……více


Změny a střety

Změny. Politická situace v zemi (1609–1620) Nové uspořádání poměrů po uzavření tzv. Libeňského míru (25. 6. 1608) mezi císařem Rudolfem II. a jeho mladším bratrem Matyášem ani po vydání Majestátu neuklidnilo zostřující se politickou a náboženskou situaci v zemi. Rudolf II. se nesmířil s nuceným……více


Vzdělanost v předbělohorské Praze

Univerzita v době předbělohorské Od roku 1348 byla Praha sídlem nejstarší středoevropské univerzity. Během husitských válek se proměnila v nekatolickou instituci sestávající z jediné, filozofické fakulty. Jejím symbolem se stala největší kolej – Karolinum, kde se kromě akademických slavností konaly také sjezdy nekatolických……více


Náboženské konfese v předbělohorské Praze

Náboženské poměry Konfesní poměry v pražském souměstí vycházely z pohusitského církevního dualismu hlavního města a celé země. Do vydání Rudolfova Majestátu na náboženské svobody 19. 7. 1609 působily v Praze i v Čechách pouze dvě oficiální církve – pod jednou (katolická) a pod obojí (utrakvistická), život……více


Město, samospráva a jeho elity

Samospráva pražských měst Města pražská, stejně jako ostatní královská města v Čechách, získala po husitských válkách značnou míru nezávislosti i pravomocí. Radní kolegia i sbory obecních starších, které stály v jejich čele, nejen že města spravovaly téměř samostatně, ale zasahovaly i do zemské politiky, v níž……více


Města pražská v době předbělohorské

Praha na přelomu 16. a 17. století Na konci 16. a na počátku 17. století představovala Praha jedno z hlavních center politického a kulturního života Evropy. Byla nejen hlavním městem Českého království, ale především residenčním sídlem císaře Rudolfa II., na jehož dvůr se sjížděla……více