Za saského vpádu
Vdova po popraveném Janu Kutnaurovi Kateřina se v zahraničí záhy provdala za Jana Vodňanského z Uračova, syna popraveného člena Jednoty bratrské Nathanaela Vodňanského, který ji do emigrace původně doprovodil. Setrvávala tak v Sasku v komunitě bratrských emigrantů a odmítala se na rozdíl od své švagrové Estery vrátit zpět do vlasti a konvertovat ke katolické konfesi. Příležitost k návratu do vlasti jí poskytla až saská okupace měst pražských v letech 1631 až 1632. Využil ji však pouze její nejstarší syn Šimon Kutnaur, který tehdy při krátkém půlročním pobytu v městech pražských získal dočasně zpět rozsáhlý rodinný konfiskovaný majetek, tj. nemovitosti otce i matky. Po odchodu saských vojsk však musel města pražská opustit a rodina o majetek znovu přišla.