Za saského vpádu

Vdova po popraveném Janu Kutnaurovi Kateřina se v zahraničí záhy provdala za Jana Vodňanského z Uračova, syna popraveného člena Jednoty bratrské Nathanaela Vodňanského, který ji do emigrace původně doprovodil. Setrvávala tak v Sasku v komunitě bratrských emigrantů a odmítala se na rozdíl od své švagrové Estery vrátit zpět do vlasti a konvertovat ke katolické konfesi. Příležitost k návratu do vlasti jí poskytla až saská okupace měst pražských v letech 1631 až 1632. Využil ji však pouze její nejstarší syn Šimon Kutnaur, který tehdy při krátkém půlročním pobytu v městech pražských získal dočasně zpět rozsáhlý rodinný konfiskovaný majetek, tj. nemovitosti otce i matky. Po odchodu saských vojsk však musel města pražská opustit a rodina o majetek znovu přišla.

Syn Jana Kutnaura Šimon v soupisu emigrantů ze Starého Města pražského, kteří se vrátili na přelomu let 1631–1632 se saským vojskem do měst pražských, 13. 12. 1633 (AMP, Sbírka rukopisů, rkp. 744, kniha dekretů Starého Města pražského, 1625–1635, f. 123v)