Města pražská v době předbělohorské

Praha na přelomu 16. a 17. století

Na konci 16. a na počátku 17. století představovala Praha jedno z hlavních center politického a kulturního života Evropy. Byla nejen hlavním městem Českého království, ale především residenčním sídlem císaře Rudolfa II., na jehož dvůr se sjížděla poselstva ze všech států Evropy, ale i z Turecka, Ruska, či Persie a kde se rozhodovalo o politickém vývoji na kontinentu. Kulturní a společenský věhlas císařského dvora přilákal do Prahy významné umělce a myslitele, architekty, sochaře, malíře, ale i lékaře, matematiky a astronomy. Umělecká díla, shromážděná císařem v proslulé kunstkomoře, jsou dnes ozdobou předních světových galerií, převratné myšlenky, pozorování a výpočty Tychona Brahe a Johanna Keplera stojí u základů dnešní moderní astronomie. Odrazem politického a kulturního prostředí císařského dvora se stala postupná vnější, ale i vnitřní proměna města. Počet obyvatel vzrostl za pouhých padesát let z přibližně 25.000 na 60.000 a Praha se tak stala jedním z nejlidnatějších měst Evropy. Vznikly nové paláce a měšťanské domy, zde fungovaly latinské farní školy, pražská universita a jezuitská akademie, nebo nově vznikající tiskárny a vydavatelské domy. Výsledkem byla proměna středověkého města v otevřenou metropoli mezinárodního významu.

Ve městě

Pohled na Prahu od Smíchova, kreslil, ryl a vydal Jan Willenberg, tisk Jan Šuman, dřevořez, součást knihy: Bartoloměj Paprocký z Glogol a Paprocké vůle, Diadochus id est…, Praha 1602, MMP H 27.739

Panorama Prahy z Petřína, Lucas van Valckenborch, olej na plátně, kolem 1580, MMP H 20.685

Kamenná nápisová deska „U Kolářů, U Příbramských“ z domu č. p. 825, Václavské náměstí, Praha, kámen, 1618, MMP H 14.545

Dveřní zámek ve vaničkovité zdobené krabici, železo, 17. století, MMP H 114

Raně barokní dveřní zámek s trojlaločným krytem, železo, 17. století, MMP H 2.079

Závěsný renesanční zámek zdobený mosazí, železo, mosaz, 17. století, MMP H 240

Mříž s motivem hlaviček, z domu čp. 3 (dům U Minuty), Staroměstské náměstí, Praha, železo, 17. století, MMP H 11.409

Podvalní mříž z domu čp. 125, Platnéřská, Praha, železo, 17. století, MMP H 17.125

Praha Rudolfa II.

Adrian de Vries, Herkules s jablky Hesperidek, bronz, 1625–1626, H 014 576 — Adrian de Vries, Herkules s jablky Hesperidek, bronz, 1625–1626, H 14.576

Jan Jesenský – Jessenius, De vita et morte Tychonis Brahei oratio funebris, Hamburg: Abraham Moller, 1601, AMP, Sbírka starých tisků, 2 B353/2.
Pohřební řeč Jana Jessenia při úmrtí Tychona Brahe, dánského astronoma, který od roku 1599 působil jako řada dalších vědců na dvoře Rudolfa II. Řeč byla pronesena při jeho pohřbu v chrámu Matky Boží před Týnem 4. listopadu 1601 a následně otištěna nejen v Čechách, ale vzhledem k věhlasu astronoma i v zahraničí. Tisk pohřební řeči byl věnován Rudolfovi II. jako mecenáši a podporovateli vědy a vědců. — Jan Jesenský – Jessenius, De vita et morte Tychonis Brahei oratio funebris, Hamburg: Abraham Moller, 1601, AMP, Sbírka starých tisků, 2 B353/2. Pohřební řeč Jana Jessenia při úmrtí Tychona Brahe, dánského astronoma, který od roku 1599 působil jako řada dalších vědců na dvoře Rudolfa II. Řeč byla pronesena při jeho pohřbu v chrámu Matky Boží před Týnem 4. listopadu 1601 a následně otištěna nejen v Čechách, ale vzhledem k věhlasu astronoma i v zahraničí. Tisk pohřební řeči byl věnován Rudolfovi II. jako mecenáši a podporovateli vědy a vědců.

Klobouk, součást funerálního oděvu astronoma Tychona Brahe, nález z hrobky pražského kostela Panny Marie před Týnem, Itálie či Německo, hedvábí, samet, cca 1601, MMP H 86.562

Punčocha, součást funerálního oděvu astronoma Tychona Brahe, nález z hrobky pražského kostela Panny Marie před Týnem, Čechy či Německo, ruční pletenina, len, cca 1601, MMP H 86.565

Střevíc, součást funerálního oděvu astronoma Tychona Brahe, nález z hrobky pražského kostela Panny Marie před Týnem, Itálie či Německo, hedvábí, samet, useň, cca 1601, MMP H 86.566

Globus zeměpisný, Willem Janszoon Blaeu, Amsterdam, dřevo, papír, mosaz, 1602, MMP H 1.064

Halapartna dvorské stráže Rudolfa II., Augsburg (?), železo, gravírování, leptání, 1577, MMP H 12.875

Panovníci

Podobizna Rudolfa II., Abraham Hogenberg, mědiryt, in: Nicolaus Bellus, Laurea Austriaca…, vydavatel: Johann Theobald Schönewetter, Frankfurt a. M. 1627, MMP H 10.817

Podobizna Matyáše II., mědiryt, in: Nicolaus Bellus, Laurea Austriaca…, vydavatel: Johann Theobald Schönewetter, Frankfurt a. M. 1627, MMP H 900

Podobizna Ferdinanda II., mědiryt, kol. pol. 17. století, MMP H 30.218

Medaile na císařskou korunovaci Rudolfa II., Jáchymov, Zacharias Kempf, stříbro, 1576, MMP H 113.449

1617 – medaile na pražskou korunovaci Ferdinanda II., Norimberk, Christian Maler, stříbro, 1617, MMP H 016.712

Korunovační peníz na pražskou korunovaci Matyáše II. (dvoudukát), Praha, Johann Konrad Greuter, zlato, 1611, MMP H 15.170

>