Šimon Kutnaur: „repatriace“
Děti popraveného Jana Kutnaura – synové Šimon, Jan Felix a dcera Zuzana – se počátkem čtyřicátých let 17. století, ještě v průběhu třicetileté války, z emigrace do měst pražských vrátily. Podmínkou byla jejich konverze ke katolické konfesi, což všichni tři splnili. Dá se předpokládat, že tato konverze mohla být z jejich strany vnímána i jako formální akt, protože bezprostředně po návratu byla jejich rodina obviněna z poskytování azylu emigrantům, kteří se tajně pohybovali v městech pražských. Nejstarší z Kutnaurových potomků Šimon pro svůj návrat do vlasti musel dokonce získat od panovníka speciální „pardon“, protože v emigraci po dosažení zletilosti vstoupil do služeb švédského krále a později i saského kurfiřta, takže se z pohledu zeměpanské správy veřejně postavil na nepřátelskou stranu. Toto „provinění“ odčinil v Čechách ve službách císařského vojska, kde působil jako komisař pro doprovod vojenských oddílů. I díky tomu a navzdory své problematické minulosti získal už v roce 1647 měšťanské právo na Novém Městě pražském a téměř okamžitě vstoupil do novoměstské rady, kde setrval bezmála dvacet let. Příslušníkem úřednické elity Nového Města pražského zůstal i poté, co v roce 1666 městskou radu opustil, protože se na správě města nadále podílel jako člen sboru obecních starších. V této době však už získal prestižní post rady soudu nejvyššího purkrabství. K rychlé kariéře Šimona Kutnaura po návratu do vlasti jistě přispěla i skutečnost, že se spolu s bratrem účastnil obrany Prahy před Švédy v roce 1648, při níž oba projevili mimořádnou statečnost. On sám dokonce bojoval jako velitel městské kompanie.
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/rkp-818_112v-730x1148prusvitky.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k15_rkp-818_112v-113r_dekret-odhaleni-kutnaur-kvuli-emigr_prepis_112v-730x1033.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/rkp-818_113r-730x1148prusvitky.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k15_rkp-818_112v-113r_dekret-odhaleni-kutnaur-kvuli-emigr_prepis_113r-730x1033.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/rkp-97_306r-730x1343prusvitky.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k16_rkp_97_306r_s-kutnaur-v-rade-nmp_prepis_306r-730x1033.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k17-na_sm_k_163_2_statecny-jan-felix_1rw-730x1160.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k17_na-sm-k163-2_potvrzeni-o-chovani-felixe-kutnaur_prepis-730x1033.jpg)
Zázanam o panovnickém pardonu pro Šimona, staršího syna Jana Kutnaura, z 12. 4. 1642, notářsky ověřený 3. 6. 1650 (Národní archiv v Praze, Stará manipulace, sign. K 163 – 2). Šimon Kutnaur se na základě prominutí svých aktivit ve službách švédského panovníka a saského kurfiřta mohl vrátit z emigrace do měst pražských. Podmínkou byla katolická konverze.
![Šestipanští úředníci postupují Šimonovi Kutnaurovi dům U Králů na Novém Městě pražském, 19. 5. 1672 (AMP, Sbírka listin, PPL IV – 9153). Dům původně patřil Kutnaurovu synovci Jarolímu Sokolovi, ale pro nezaplacené berně přešla jeho správa na šestipanský úřad Nového Města pražského.](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k19a-ppl-iv-9153_1r-web-1200-730x1148.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k19_ppl-iv-9153_dum-u-kralu_prepis_1r-730x1033.jpg)
![Šimon Kutnaur potvrzuje statečné chování Daniela Pospíšila během švédského obléhání pražských měst v roce 1648, 4. 12. 1674 (AMP, Sbírka listin, PPL IV – 18064). Na dokument je přitištěna pečeť Šimona Kutnaura ze Sonnenštejna.](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k23a-ppl-iv-18064_1r-web-1200-730x1150.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k23_ppliv-18064_potvrzeni-s-kutnaura-pro-d-pospisila_prepis_1r-730x1033.jpg)
![Šimon Kutnaur potvrzuje statečné chování Daniela Pospíšila během švédského obléhání pražských měst v roce 1648, 4. 12. 1674 (AMP, Sbírka listin, PPL IV – 18064). Na dokument je přitištěna pečeť Šimona Kutnaura ze Sonnenštejna.](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k23b-ppl-iv-18064_1v-web-1200-730x1144.jpg)
![](https://staromestska-poprava.muzeumprahy.cz/wp-content/uploads/2021/03/k23_ppliv-18064_potvrzeni-s-kutnaura-pro-d-pospisila_prepis2_1v-730x1033.jpg)