Vzdělání příslušníků rodiny
V době předbělohorské měšťané a obyvatelé měst pražských kladli obecně větší váhu na vzdělávání svých potomků. Standardem se stávalo studium na latinských školách, které byly spojeny s jednotlivými konfesemi. Význam vzdělání na sklonku 16. století uznávala i Jednota bratrská, která ho ve svých počátcích odmítala. Členové Jednoty bratrské Šimon Sušický i bratři Kutnaurové tak mohli studovat jak na bratrských, tak na latinských školách spravovaných pražskou univerzitou. Výuka je připravila na vysokoškolská studia, která podmiňovala v případě Sušického i jeho pastorka Jana Kutnaura výkon advokacie. Zatímco u Šimona Sušického nemáme informace, kde studoval, a pouze předpokládáme, že jako většina měšťanů z českých měst dal přednost univerzitě pražské, bratři Kutnaurové odešli za studii počátkem 17. století do zahraničí. Vzdělávali se na kalvínských akademiích a univerzitách (Herborn, Marburg, Heidelberg), jejichž konfesijní profil byl učení Jednoty bratrské blíže, než tomu bylo u pražského vysokého učení, spojeného více či méně s utrakvismem.
Veduty Heidelbergu a Marburgu (AMP, Sbírka starých tisků, 5 G 7, Georg Braun et al., Civitates orbis terrarum I., Köln: Theodor Gramina et al., 1572, č. 34, 24). Obě města byla na počátku 17. století sídlem univerzit ovlivněných kalvínskou konfesí.