Osudy rodiny Kutnaurových, spojené se Šimonem Sušickým a Janem Kutnaurem ze Sonnenštejna, dvěma měšťany popravenými při staroměstské exekuci 21. 6. 1621, jsou především obrazem nelehkého osobního rozhodování v době, která byla nepřehledná, politicky složitá a kladla nároky na individuální zodpovědnost. 
